Martina Madlova
31.03.2026
11 min
Autonomní auta se pomalu stávají realitou i v Česku. Spolu s nimi se ale mění i pravidla hry. Kdo vlastně řídí, kdo nese odpovědnost za škodu a jak do toho zapadá pojištění? Nová legislativa přináší první jasná pravidla, ale zároveň ukazuje, že realita nebude úplně jednoduchá.
Česká legislativa se na nástup autonomních vozidel připravovala několik let. Zásadní změna přišla s úpravou zákonů, které umožňují provoz vozidel s automatizovaným řízením (tzv. úroveň 3). To znamená, že auto v určitých situacích skutečně přebírá řízení, typicky na dálnici nebo v koloně. Na první pohled by se mohlo zdát, že role řidiče tím končí. Ve skutečnosti ale zůstává pořád klíčovou součástí celého systému. Musí být připraven kdykoliv převzít řízení, jakmile ho k tomu vozidlo vyzve. Jinými slovy, auto sice umí řídit, ale odpovědnost úplně nepřebírá.
Právě odpovědnost je největší změnou, kterou autonomní řízení přináší. U běžného auta je situace jasná, za škodu odpovídá řidič (respektive provozovatel vozidla). U autonomních aut se to komplikuje. Pokud řídí člověk, nic se nemění. Jakmile ale aktivujete autonomní režim, začíná být situace složitější. V případě nehody se zkoumá, jestli systém fungoval správně, zda měl řidič převzít řízení a jestli to udělal včas.
Může tak nastat situace, kdy část odpovědnosti ponese výrobce vozidla nebo dodavatel technologie, protože oni musí zajistit, že systém funguje a splňuje všechny požadavky na bezpečnost. Neznamená to ale, že byste jako řidiči „vypadli ze hry“. Pokud například nereaguje na výzvu k převzetí řízení, odpovědnost se může vrátit zpět na něj.
Tip
Autonomní režim musí být doložitelný, jinak se k němu nepřihlíží. Pokud se ale potvrdí, že vozidlo jelo v režimu automatizovaného řízení a řidič neměl možnost jeho chování ovlivnit, odpovědnost za porušení pravidel silničního provozu se přesouvá na výrobce systému.
Čtěte také: Odškodnění po dopravní nehodě. Jak postupovat a na co máte nárok?
Velkou roli v rozhodovacím řízení budou případně hrát i data. Počítá s tím také nová legislativa, a proto mají moderní autonomní vozidla povinně instalované záznamové zařízení, které ukládá průběh jízdy. Je to trošku něco jako černá skříňka z letadla. Ukládat by se měly informace o tom, kdo právě řídil, o rychlosti a manévrech nebo reakci řidiče na výzvy systému. Díky těmto datům lze zpětně přesně určit, co se před nehodou dělo. Pro pojišťovny i policii jde o zásadní nástroj.
Na stránkách Ministerstva dopravy je uvedeno, že: „Obecně všechna osobní vozidla (kategorie M1, max. 8+1) a malá nákladní vozidla (N1, do 3,5 tuny) jsou od července 2024 povinně vybavena pokročilým záznamovým zařízením – Event Data Recorder (EDR). Automatizovaná vozidla se systémem ALKS (Level SAE 3) jsou zároveň vybavená dalším záznamovým zařízením – DSSAD (Data Storage System for Automated Driving).“
Dobrá zpráva pro řidiče je, že základ se nemění. Každé vozidlo, včetně toho autonomního, musí mít sjednané povinné ručení. To pořád funguje jako ochrana pro ostatní účastníky provozu. Pokud dojde ke škodě, pojišťovna ji hradí stejně jako dnes. Rozdíl nastává až následně. Pojišťovna může řešit, kdo za škodu skutečně odpovídá, a případně vymáhat peníze zpět. Pro běžného řidiče to ale znamená hlavně to, že bez pojištění se neobejde ani v době autonomních aut.
Čtěte také: Povinné ručení pro elektromobily: Jak se liší od pojištění vozidel se spalovacím motorem?
Častá otázka zní, jestli si v autonomním režimu můžete „odpočinout“. Ano, ale jen do určité míry. Systém třetí úrovně umožňuje věnovat se jiné činnosti, třeba sledovat displej nebo na chvíli koukat mimo vozovku. Stále ale platí, že musíte být schopni zasáhnout v případě potřeby a jakmile vás auto vyzve, přebrat řízení. Takže rozhodně si nemůžete vypít například nějaký alkohol a pak někam jet. Vaše odpovědnost nikam nemizí.
S tím, jak roste automatizace vozidle, má čím dál větší význam i kvalitní pojištění. Moderní auta jsou plná technologií a oprava není levná. Kromě klasických nehod se navíc řeší i nové typy rizik, například selhání softwaru nebo elektroniky. Proto víc než kdy jindy nepodceňte nejen povinné ručení, ale i havarijní pojištění. To dokáže pokrýt škody na vašem vlastním vozidle. Jinak byste je museli platit z vlastní kapsy. Jen pozor při výběru pojistky. Ne každý pokrývá to, co potřebujete. Dává smysl zkontrolovat rozsah krytí, výluky a limity plnění.
Zdroj: md.gov.cz, pravniprostor.cz, epravo.cz, dostupnyadvokat.cz
Martina Madlova
Martina Mádlová je, s akademickým pozadím v ekonomii a managementu, odbornicí v oblasti pojištění aut a finančního plánování. Martina vám pomůže lépe porozumět auto pojištění.
Zobrazit profil
Martina Madlova
01.10.2025
Když auto dlouho nepoužíváte, vlastníte například veterána, máte v rodině více aut nebo nejezdíte přes zimu, nabízí se často otázka: Musím vůbec dál platit povinné ručení, nebo ho můžu zrušit a tím ušetřit? Podívejme se, co říká česká legislativa i pojišťovny.
Martina Madlova
16.06.2025
Pokuty za dopravní přestupky dokážou někdy řádně zahýbat s peněženkou. Možná i z těchto důvodů se v posledních letech objevilo tzv. pojištění na pokuty. Je to služba slibující finanční pomoc a někdy i zastupování ve správním řízení. Funguje ale opravdu tak jednoduše, jak se tváří? Pojďte nahlédnou pod pokličku tohoto netradičního pojištění.
Martina Madlova
16.01.2025
Mikrospánek za volantem je každoročně příčinou mnoha dopravních nehod. Podle britského ministerstva dopravy je to dokonce minimálně 20 %. V ČR způsobil mikrospánek řidiče v loňském roce přes 1600 nehod a letos jich bylo jen za první půlrok takřka 700. Přitom se mu dá poměrně účinně předcházet a pomáhají už i moderní technologie.