Služební auto není vaše, ale za volantem sedíte vy. Po nehodě proto člověka napadají hned dvě různé otázky: kdo nahradí škodu lidem, které jste případně poškodili, a kdo zaplatí opravu firemního auta. Do první vstupuje především povinné ručení, do druhé havarijní pojištění a pracovněprávní odpovědnost zaměstnance. Obě situace je třeba oddělovat.
Nejdříve rozhoduje, kdo nehodu zavinil
Pokud do služebního auta nabourá jiný řidič a odpovídá za vzniklou škodu, firma jako vlastník poškozeného vozidla může uplatnit nárok na náhradu z povinného ručení odpovědného vozidla. Současný zákon č. 30/2024 Sb. dává poškozenému přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli.
Složitější situace nastane, když nehodu způsobí zaměstnanec ve firemním autě. Pokud například nedá přednost a poškodí jiné vozidlo, škodu poškozeného standardně řeší povinné ručení služebního auta. Zákon přitom chrání především poškozeného. Pojistitel nemůže plnění za krytou újmu odmítnout nebo snížit jen proto, že později může mít právo požadovat vyplacené peníze zpět od pojištěného. To ale ještě neřeší rozbitý nárazník, světlo nebo celé služební auto. Povinné ručení škodu na vozidle, jehož provozem škoda vznikla, nekryje. To zákon výslovně řadí mezi výluky.
Kdo zaplatí opravu služebního auta?
Pokud má zaměstnavatel sjednané havarijní pojištění, může škodu na svém vozidle uplatnit z něj, pokud konkrétní událost spadá do sjednaného krytí. Rozhodující jsou pojistná smlouva, rozsah pojištění, výluky a spoluúčast. Havarijní pojištění ale není povinné. Pokud ho firma nemá, případně se na konkrétní škodu nevztahuje, vzniká otázka, zda za poškození vozidla odpovídá zaměstnanec.
Čtěte také: Jaké jsou rozdíly mezi povinným ručením a havarijním pojištěním?
Zaměstnanec může za škodu odpovídat, zaměstnavatel ale musí prokázat zavinění
Podle zákoníku práce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zaměstnavatel musí zavinění zaměstnance prokázat. Pokud se na vzniku škody podílel také sám zaměstnavatel porušením svých povinností, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. V praxi tedy nestačí konstatovat, že zaměstnanec seděl za volantem služebního auta. Musí existovat porušení povinnosti, škoda, zavinění a souvislost mezi jednáním zaměstnance a vzniklou škodou. Typickým příkladem může být situace, kdy zaměstnanec vlastní vinou způsobí nehodu při pracovní cestě. Pokud zaměstnavateli kvůli tomu skutečně vznikne škoda, může po něm za splnění zákonných podmínek požadovat její náhradu.
Naopak jiná situace je, pokud zaměstnanec nehodu nezavinil nebo ke škodě přispěla závada, za kterou odpovídá zaměstnavatel. Zákoník práce výslovně počítá s tím, že pokud škodu způsobil také zaměstnavatel, zaměstnanec hradí jen část odpovídající míře svého zavinění.
Věděli jste, že…
… pokud zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat skutečnou škodu, ale její náhrada nesmí u jednotlivého zaměstnance překročit 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým škodu způsobil. Pokud tedy oprava služebního auta stojí například 400 000 Kč, automaticky to neznamená, že zaměstnanec musí firmě 400 000 Kč zaplatit. Při běžné nedbalosti se uplatní uvedený zákonný limit.
Co když nabouráte služební auto při soukromé jízdě?
Rozdíl je také v tom, zda jste služební auto používali k práci, nebo k soukromým účelům. Pokud nehodu způsobíte při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, vaše odpovědnost se řídí zákoníkem práce. Při běžné nedbalosti pak platí limit náhrady škody ve výši 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku. Jestliže ale služebním autem jedete čistě soukromě, například na víkendový výlet, může se odpovědnost za způsobenou škodu posuzovat podle občanského zákoníku. V takovém případě se pracovněprávní limit nemusí uplatnit a zaměstnanec může odpovídat i za vyšší škodu. Rozhodují konkrétní okolnosti nehody a podmínky, za kterých zaměstnavatel soukromé využívání auta povolil.
Kdy limit neplatí?
Zákoník práce stanoví důležité výjimky. Omezení se neuplatní, pokud zaměstnanec způsobil škodu:
- úmyslně,
- v opilosti,
- po zneužití jiných návykových látek.
V těchto případech může být odpovědnost zaměstnance podstatně vyšší. Při úmyslném způsobení škody navíc může zaměstnavatel vedle skutečné škody požadovat také náhradu ušlého zisku.
Čtěte také: Spoluúčast u havarijního pojištění
Co když má firma havarijní pojištění?
Havarijní pojištění může ekonomický dopad nehody výrazně změnit. Firma může škodu na autě nahlásit své pojišťovně, která ji podle sjednaných podmínek může uhradit po odečtení případné spoluúčasti. Zaměstnavatel pak samozřejmě nemůže dostat jednu škodu zaplacenou dvakrát. Pro posouzení toho, jaká škoda zaměstnavateli skutečně zůstala a co případně může požadovat po zaměstnanci, je proto důležité také pojistné plnění. Podmínky havarijního pojištění se navíc mezi pojišťovnami liší. Firma by proto měla zkontrolovat zejména sjednaná rizika, spoluúčast, případné výluky a povinnosti při vzniku pojistné události.
Ani spoluúčast z havarijního pojištění nelze automaticky přenést na zaměstnance. To, zda a v jaké výši ji může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat jako součást vzniklé škody, se posuzuje podle pravidel odpovědnosti zaměstnance v zákoníku práce.
A co povinné ručení? Škodu třetím osobám zpravidla zaplatí, ale existuje regres
Povinné ručení je u služebního auta zásadní především kvůli škodám, které jeho provozem vzniknou ostatním. Poškozený má podle zákona přímé právo obrátit se na pojistitele.
Existují ale situace, kdy pojišťovna poškozenému plnění poskytne a následně může požadovat vyplacené peníze zpět. Zákon č. 30/2024 Sb. mezi důvody regresu řadí například úmyslné způsobení újmy, řízení bez příslušného řidičského oprávnění, řízení přes uložený zákaz nebo řízení pod vlivem alkoholu či některých dalších látek. Za stanovených podmínek může být problémem také opuštění místa nehody nebo nesplnění povinností při jejím oznámení a dokumentaci.
U některých závažných případů zákon počítá také s odpovědností provozovatele. Například u řízení bez oprávnění, přes zákaz nebo pod vlivem je provozovatel vozidla společně a nerozdílně zavázán k regresní náhradě, pokud neprokáže, že jednání řidiče nemohl ovlivnit.
Pomoci může pojištění odpovědnosti zaměstnance
Vedle povinného a havarijního pojištění existuje ještě třetí pojistka, která se služebním autem úzce souvisí: pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, někdy lidově označované jako „pojistka na blbost“. Právě ta může podle podmínek konkrétní smlouvy pomoci v situaci, kdy zaměstnanec při práci z nedbalosti poškodí majetek zaměstnavatele – tedy také služební automobil. Důležité je zjistit, zda smlouva zahrnuje také škody způsobené při řízení služebního vozidla.
Čtěte také: Firemní pojištění vozidel a flotilové pojištění: Je to chytrá volba pro podnikatele?
Kdy musíte k této nehodě volat policii?
Pro služební automobil obecně neplatí zvláštní pravidlo, podle kterého by se policie musela volat ke každé nehodě jen proto, že vůz patří zaměstnavateli. Rozhodují zákonné podmínky stejně jako u jiných vozidel. Policii ČR je nutné přivolat zejména tehdy, pokud při nehodě někdo utrpěl zranění nebo zemřel, zjevná škoda na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí přesáhne 200 000 Kč, vznikne zákonem vymezená škoda na majetku třetí osoby, dojde k poškození nebo zničení součásti či příslušenství pozemní komunikace nebo účastníci nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu. Účastníci si zároveň musí na požádání prokázat totožnost a sdělit údaje o vozidle. Pokud to druhý účastník odmítne, porušuje svou zákonnou povinnost; v takové situaci je vhodné policii přivolat.
U služebního automobilu ale současně respektujte nařízení zaměstnavatele. Firma může vyžadovat, abyste nehodu bezodkladně oznámili nadřízenému, správci vozového parku, leasingové společnosti nebo asistenční službě, i když zákon přivolání policie nevyžaduje.
Co dělat po nehodě služebního auta
- Bezprostředně po nehodě nejprve zajistěte bezpečnost, případně poskytněte první pomoc a podle okolností zavolejte záchrannou službu a policii. Ta doporučuje vozidlo zabezpečit proti pohybu, zapnout výstražná světla, před vystoupením použít reflexní vestu a označit místo nehody výstražným trojúhelníkem.
- Potom nehodu důkladně zdokumentujte. Vyfoťte postavení vozidel, jejich poškození, registrační značky a místo nehody. Vyměňte si s druhým účastníkem potřebné údaje a tam, kde policie nehodu nešetří, vyplňte společný záznam.
- Co nejdříve kontaktujte zaměstnavatele. U služebního auta není dobré samostatně objednávat opravu nebo odtah bez znalosti firemního postupu. Vůz může být havarijně pojištěný, pronajatý nebo financovaný leasingem a smlouva může stanovovat konkrétní způsob likvidace škody či smluvní servis. Zákon o povinném ručení zároveň ukládá pojištěnému oznámit škodnou událost pojistiteli bez zbytečného odkladu, popsat skutkový stav, předložit příslušné doklady a při šetření postupovat podle pokynů pojistitele.
Čtěte také: Policie už vás kvůli povinnému ručení nemusí zastavit. Nepojištěná auta odhalí automaticky
Může vám zaměstnavatel škodu jednoduše strhnout z výplaty?
Zákoník práce stanoví postup pro uplatnění náhrady škody. Zaměstnavatel určuje výši požadované náhrady a musí ji se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit, zpravidla nejpozději do jednoho měsíce od chvíle, kdy zjistil vznik škody a odpovědnost zaměstnance. Pokud zaměstnanec uzná svou povinnost škodu nahradit a uzavře se dohoda o způsobu náhrady, musí mít písemnou formu. Je proto namístě chtít vědět, jak zaměstnavatel škodu vypočítal, z čeho dovozuje vaše zavinění a zda zohlednil pojistné plnění i případný vlastní podíl na vzniku škody.
Jedna nehoda, ale tři různé druhy odpovědnosti
U nehody se služebním autem pomůže jednoduché rozdělení. Škodu způsobenou ostatním řeší zpravidla povinné ručení vozidla. Škodu na samotném služebním autě může řešit havarijní pojištění firmy. A teprve vedle toho se posuzuje, zda a v jakém rozsahu musí zaměstnanec nahradit škodu zaměstnavateli. Vždy byste tedy měli vědět, jaké má firma povinné a havarijní pojištění, jaká je spoluúčast, komu se nehoda hlásí a zda vaše vlastní pojištění odpovědnosti zaměstnance zahrnuje řízení služebního vozidla. Při nehodě už na hledání těchto informací nebývá vhodná chvíle.
Zdroj: Policie ČR, dostupnyadvokat.cz, effectdeal.com, zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
